Potraviny v Česku aneb nástup amarounů

Maso

Když se řekne maso, asi každý řekne, že na něm nelze nic ošidit a pokazit. Leč ouha! I zde dochází k šizení, a mnohdy se tak děje pod odbornými názvy, které na první pohled vypadají nevinně. 

Mezi nejčastější šizení masa je jejich záměna. Typickým příkladem je hovězí maso - to ze starých krav by se mělo používat pouze do masných výrobků, na pultech by se mělo objevit maso z býků. V mnohých obchodech se hřeší na to, že ne každá hospodyňka pozná maso z mladého býka od maso ze staré patě.  

Daleko rafinovanějším způsobem podvody s masem  je zneužívání technologií zvaných "křehčení," "masírování" a "glazování," které samy o sobě v původním slova smyslu při použití technologicky nezbytného množství vody slouží k zlepšení užitných vlastností masa či jejich konzervaci a zabránění vysušení . Např. při glazování ryb by množství vody nemělo přesáhnout 5% celkového objemu. V "českým podmínkách"  však většinou tyto technologie znamenají šizení, kdy maso obsahuje i 1/3 vody a  v případě rybího masa tvoří voda i  přes 50% celkové hmotnosti. 

Tímto způsobem se šidí  prakticky veškeré druhy masa prodávané v českých obchodech, zejména však kuřecí, vepřové a rybí. Výrobce má sice povinnost takto zpracované maso označit, dokonce i uvést procento vody, ovšem hřeší se jednak na miniaturizaci nálepek se složením, obchodníci na pultech většinou uvedou, že se jedná o "zmražené maso v akci." Poté, co si část zákazníků začala dávat pozor na výrobky označené jako "křehčené maso," přišli výrobci či obchodníci s dalším fíglem. Zákazníky klamou tak, že např. výrobek označí na etiketě velkými písmeny jako "vepřové  plátky z kýty" a pod to napíší miniaturními písmeny, že se jedná o polotovar, z jehož složení (psaného též miniaturními písmeny) vyplývá, že se jedná o vepřové plátky, které jsou pančovány 15% vody a éček, která tu vodu v mase vážou. Zákazník při koupi zpravidla nepředpokládá, že vepřové plátky z kýty by měly být něco jiného, než nakrájená vepřová kýta na plátky, složení si nepřečte a výrobek si v dobré víře koupí. Teprve až doma, kdy se mu maso místo opečení začne dusit, si za použití lupy přečte etiketu a zjistí, že zase naletěl. Ještě horší šizení bývá u mletého masa. Kdo se ještě domnívá, že mleté maso je mleté maso, ten by na to měl zapomenout a též začíst číst etikety. Některé tyto výrobky obsahují jen zhruba polovinu masa, druhou polovinu tvoří voda s náhražkami a éčky, které těm náhražkám dávají barvu a chuť. 

Taková "úprava" masa by menusela být kromě toho, že je zákazník podváděn, zdravotně nic špatného, kdyby se voda do masa vpravovala sama o sobě. Avšak aby se tato voda ve větším množství ve výrobku udržela, musí se doplnit polyfosfáty. Tato chemická látka, které se běžně používá v zemědělství jako hnojivo, dále k změkčování vody, odstraňování vodního kamene nebo k čistění potrubí, se též používá v potravinářském průmyslu pod označením E452 k zadržování vody. Jedná se o částečně škodlivé "éčko," které by se mělo přidávat v omezeném množství jen tam, kde je to technologicky nezbytné. Potraviny, v nichž je značné množství vody, tak obsahují větší množství polyfosfátů, než je technologicky nutné a rozhodně to nepřispívá k lidskému zdraví.    

K určité formě šizení dochází i při označování masa, jako "českého výrobku." Za situace, kdy více, než 50% vepřového masa se dováží, je zarážející, že v obchodech je všude "české" maso. Rozluštění této "záhady" je jednoduché. Jatka nakoupí půlky prasat v zahraničí a rozbourané maso putuje do obchodů jako "čistokrevný český výrobek." Totéž se děje i s jeho případným dalším zpracováním na masné výrobky. Ty se však spíše vyrábí z dováženého masného odpadu, který v objemu dováženého masa tvoří jeho celou polovinu. Nejvíce vepřového masa je k nám importováno z Německa a dále z Rakouska, Nizozemí, Španělska a Polska, odkud je dováženo zejména maso z bagounů (plemeno masných prasat). Část importovaného masa z přímořských států tzv. "smrdí rybinou," což bývá přisuzováno skutečnosti, že tato zvířata jsou z velké části krmena masokostními moučkami z ryb. Tyto dovozy jsou pro zpracovatele finančně výhodné, i když maso není tak kvalitní, jako z českých vyšlechtěných chovů. Spotřebitel toto pozná na první pohled např. u bůčků či u slaniny, které jsou od vyšlechtěných prasat libové, dovozový šunt bývá masný s minimem libového masa. Namátkové kontroly SZPI někdy zjišťují, že dovážené maso již  na povrchu zapáchá a přesto je uvedeno do spotřeby. Při dovozu chlazených vepřových půlek přes půl Evropy se mnohdy ani není čemu divit.  Maso importované ze zahraničí pak bývá v našich masokombinátech "přeměněno" na český výrobek a takto v obchodních řetězcích prodáváno.  Dle současné platné legislativy je totiž na mase označeno pouze místo posledního zpracování, nikoliv místo jeho původu.  Tyto praktiky odhalila dioxinová aféra v Německu a bude zřejmě snahou, aby byl na výrobcích označován nejen zpracovatel, ale i prvovýrobce. Je smutné že značky, které by měly garantovat kvalitu a český původ, získávají i mnohé výrobky z dovozových surovin vyráběné v Česku (neplatí to jen u masa).

Podobné praktiky, kdy je zahraničnímu výrobku dávána česká vlaječka, se dějí i v jiných případech. Např. kuřata, která se k nám dovážejí ze zahraničí, bývají v Česku přebalována a označována jako "český výrobek." Produkty, které se k nám však dováží kvůli nižším cenám, bývají zpravidla od výrobců, kteří používají zastaralé technologie zpracování drůbeže. Jedná se o vodní chlazení, při kterém kuřata nasáknou vodou , přičemž dochází nejen k šizení na hmotnosti, ale zejména k vyšším rizikům obsahu salmonely.  Při jednom rozboru dovážených polských kuřat, který byl proveden na podzim 2010, byla zjištěna salmonela v polovině vzorcích. Čeští výrobci proto upozorňují na skutečnost, že od doby vstupu do EU mají všichni výrobci kuřecího v tuzemsku moderní chlazení vzduchem. Výrobky jsou síky tomu sice dražší, ale nejsou nasálké vodou a riziko salmonely je minimální.  Do Česka je též dováženo levné maso z Jižní Ameriky, které pochází z chovů využívající  krmiva z GMO, a to i přesto, že EU pěstování geneticky modifikovaných plodin zakazuje.  I toto maso je v českých provozech baleno a poté prodáváno jako český výrobek. 

V posledním období se v zahraničí stalo hitem "lepené maso." Je otázkou času, kdy tato novinka dorazí na české pulty.  

V Česku se stále častěji hovoří i o mase, jehož životnost bývá prodlužována přelepováním štítků či jejich "úpravou," při které se umývá v octové vodě a jsou okrajovány plesnivé okraje. Zákazníci se též setkávají s marinovaným  masem, které po otevření obalu zapáchá, ač podle štítku doba trvanlivosti ještě nepominula. Otevřeně se mluví o tom, že mnozí výrobci používají k výrobě marinováného masa maso, kterému do doby použitelnosti již moc času nezbývá, nebo které je dokonce již prošlé. 

Dalším diskutovaným problémem je užívání antibiotik při výkrmu drůbeže, prasat či dalšího dobytka. Je jasné, že tyto prostředky jsou užívány k přeléčení zvířat, přičemž producenti musí respektovat ochrannou lhůtu, po kterou nesmí být zvíře dáno na porážku. Dochází však k tomu, že zvířatům jsou i přes zákazy EU podávány antibiotika jako růstový prostředek. 

Zdroje a doporučené odkazy:

- Pravda o kuřatech na českých pultech: Proč místo masa kupujeme vodu

- Hrůza z českých obchodů - Místo masa kupujeme předraženou vodu!

- Ve filetech se často skrývá voda za cenu rybího masa

- Místo mladého býčka stará kráva

- Mražené ryby: Hodně drahá voda

- Polyfosfáty v potravinách

- Třetina masa v obchodech se nehodí k jídlu 

- Levné potraviny: Když krab je vlastně treska

- Kuřecí chemie

- Polovinu vepřového masa z dovozu tvoří masný odpad

- SOS proti změně „masné“ vyhlášky

- Prošlé maso a cenová válka

- Nejdražší maso není vždy trefa. A krávy na talíř nepatří

- Jíme levné maso, jež v Německu nechtějí

V českých kuřatech není tolik bakterií, dokazuje Agrární komora

Co všechno se skrývá pod pojmem „drůbeží“ maso

- České vepřové od českých chovatelů

Polská kuřata - nejde jen o salmonely

- Obavy z dioxinu - Německé maso k nám nesmí, než se vše vyšetří!

- Kuřata z dovozu obsahují více salmonely, než kuřata česká

- Kupujte české drůbeží maso, vyzývá Fuksa!

Víte, kolik vody si kupujete ve filé? Budete překvapeni!

- V obchodech se usídlil nový fenomén - maso, které není maso

Jak se smrskne kuře: z 900 gramů zůstala třetina, zbytek byla voda

- Stará kočka a slepičí vývar

Místo kuřete kupujete jen živočišnou bílkovinu

Veterináři nepustili do Česka desítky tun nebezpečného masa

SZPI zakázala zkažené masné výrobky

Jsou antibiotika pro drůbež bezpečná? Testy odhalily odolné bakterie v mase

Kontrolou loni neprošlo 7 procent masných výrobků. Jaké jsou hříchy výrobců?

Takto vypadají kuřecí McNuggets – vážně!

Máme se bát jíst pangase? Německá ARD varuje

Maso je kvůli zkrmování antibiotik rizikové

Pozor: kuřata z Německa ohrožují život

Už strkají vodu i do mletého masa, stěžuje si čtenář

Mražené ryby obsahují i více než 50 procent vody

Křehčené maso – další podvod na zákazníky?

Další veřejné tajemství: Zvěřina v restauracích má pochybný původ

Peklo na talíři: Křehčené maso (video)

Výrobci pumpují do ryb vodu, lidé platí za kus ledu i přes dvě stovky

- A DOST! Zmrazené filé a filety - tresky - drahá voda (video)

Co si kupujeme s mraženými rybami? Půl ryby, půl vody

Pangas je sladkovodní ryba ze znečištěné řeky

Nenechte se napálit: krabí tyčinky jsou ve skutečnosti rybí

A DOST! Pangasius zmrazený (video)

Zpracovatelé masa jsou šejdíři

Proč u nás není kvalitní hovězí?

Proč maso plave na pánvičce ve vodě? Možná to je masný polotovar

- Maso se slepuje směsí z krve a bakterií

- Lepené maso

Peklo na talíři: Čerstvé maso (video)

Maso se napíchává lákem i kvůli barvě a trvanlivosti, tvrdí řezník

Místo kuřete kupujete jen živočišnou bílkovinu

V Česku se hojně cpeme brazilskými a polskými kuřaty

Poláci omývali zkažené maso a dělali z něj "pochoutky" pro Evropu

Žádná chyba, ale systém. Prošlé jídlo se prodává běžně

- Balené kuřecí maso v testu propadlo: Tohle si dá na gril jen totální šílenec

- Peklo na talíři: Marinovaná masa (video)

- Chraňte se před superbakteriemi, nejezte maso zvířat dopovaných antibiotiky

Hazard se zdravím. V Polsku dopují zvířata

Poláci dopují kuřata léky. Drůbež krmí antibiotiky 24 z 25 farem

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode