Potraviny v Česku aneb nástup amarounů

Pivo

"České pivo je pivo světlé, střední ale výrazně příjemné hořkosti, kterou částečně tlumí plná chuť daná středním až vyšším prokvašením a dokvášením při nízké teplotě. Tím se dosahuje nejen vyrovnané chuti, ale také dostatečného obsahu dobře vázaného oxidu uhličitého, který vyvolává říz chuti a podporuje bohatou pěnivost. Chuť a vůně musí být čistá, prosta cizích tónů. Charakteristickým vzorem českého piva je dvanáctistupňový ležák Plzeňský Prazdroj, ale i mnohá další česká piva se plzeňskému vzoru chuťově blíží. Obecnou vlastností českých piv je i skutečnost, že mnohá jedenácti- a desetistupňová piva vařená v českých zemích se senzoricky přibližují ležákům. Českému pivu náleží jiskrná zlatožlutá barva, která potvrzuje použití kvalitních surovin, českého sladu z moravských ječmenů a žateckého chmele. Plná barva piva a bohatá, pevná pěna esteticky doplňují vyrovnanou chuť a vůni." Tak tak se dalo charakterizovat české pivo ještě na konci 90. let 20. století. Jak jsme na tom dnes?
 

Největší české pivovary, které jsou v držení nadnárodních společností, se snaží šetřit. Pod tvrdým ekonomickým diktátem obvykle dochází ke změnám tradičních výrobních postupů. Postupně mizí jedna z unikátních vlastností českých piv - pitelnost. Je to vlastnost, na které se po letech vášnivých diskusí shodly pivovary, Výzkumný ústav pivařský a sladařský a Český svaz pivovarů a sladoven jako na jedné z podstatných charakteristik toho, co může být označováno chráněným výrazem České pivo. Pitelnost znamená, že s každým douškem roste chuť na další. Bohužel kvalita  českého piva klesá, zejména toho z velkých pivovarů, které ekonomicky ovládly nadnárodní společnosti a snaží se vytvářet zisky za každou cenu. Naopak kvalita v některých malých pivovarech se drží na dobré úrovni.

U většiny českého piva se zkracuje doba jeho zrání, zvyšuje se teplota hlavního kvašení, pivo nedozrává v otevřených kádích (spilkách), ale v uzavřených nerezových tancích. Pivo tedy zraje kratší dobu než dřív a aby se to nějak dohonilo, nažene se do něj pod tlakem oxid uhličitý. Už se taky pivo mnohdy nevaří na určitou stupňovitost, třeba jako desítka nebo dvanáctka, ale vyrobí se v daleko silnějších koncentracích, a pak se naředí vodou. To vše proto, aby pivovar zkrátil výrobní proces a dokázal toho vyprodukovat více, a přitom s nižšími náklady. Některé pivovary též snižují stuňovitost piva (extrakt původní mladiny), takže místo původní "desítky" spotřebitel kupuje "devítku" nebo "osmičku." U některých piv dochází i k snižování objemu alkoholu. Posledním "hitem" pivovarnického průmyslu se stala uměle našlehaná pěna.  

 

Zdroje a doporučené odkazy:

- Pivo českého typu

- Velká pivní revoluce

- Cylindro-konické tanky (CKT) a kvalita piva

- Co říkají na změny ve vaření piva ti, kteří jej mají na starosti

- Pivo, lesk ztrácející klenot českého národa

- Stupňovitost českých piv

- 5 největších pivních mýtů

- Pivo na Wikipedii

- Když má pivo uměle našlehanou pěnu

- Pivovary vylepšují pěnu nepovolenou látkou, ukázal test

V Česku nevídaným způsobem roste dovoz piva, nejvíce z Polska

Pivovary čelí nejhorší krizi za 20 let. Zdražují a šetří na "stupních"

Pivní propadáky…..i z Česka?

Bude české pivo vůbec ještě pivem? Náhražky jsou levnější

Velký test levných piv

- Vodou neředíme, hlásí první malé pivovary. Vymezují se proti velkým konkurentům

A DOST! České vs. zahraniční pivo (video)

- Peklo na talíři: Levná piva (video)

Pivo z tanku je jako polévka z pytlíku

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode